Zásahy prezidenta Zemana a ministra spravedlnosti Pelikána do probíhající "kauzy Rath" považuji za skandální ohrožení jednoho z pilířů demokratického systému nezávislé justice.
Prezident údajně vyhrožoval soudci Vrchního soudu, že označil odposlechy za nezákonné a ministr spravedlnosti použil sice legální možnost stížnosti pro porušení zákona v neprospěch obviněného, ale např. dle názoru bývalého Ústavního soudce Höllandera se jedná o, cituji, "byl zaveden do československého právního řádu pod sovětským vlivem přijetím trestního řádu v roce 1950", "pro politiky reprezentující moc výkonnou populistickým prostředkem v řadě kauz přinášejícím potlesk davu", "institut stížnosti pro porušení zákona česká teorie trestního práva po roce 1989 odmítla jako neslučitelný s principy demokratického trestního řízení, zejména pak s principem rovnosti jeho účastníků".
Je povinností zásadním způsobem oddělit dvě roviny, tj. 1) nezávislou justici a její kauzu Rath, justice rozhodne o nevině či vině a 2) sympatie či antipatie, laické úsudky, ovlivňování názoru lidí od jiných politiků, médií atp.
Rath je kontroverzní politik, který má řadu příznivců, ale i těch, co ho nenávidí a přejí mu vězení. Ale spravedlnost není o tom, co si který občan přeje, ale o tom, jestli je Rath nevinen či vinen. Ač se to může zdát nepraděpodobné, tak krabice se sedmi milióny, kterou údajně našli u Ratha na ulici, není "rozsudkem nezávislé justice v právním státě". Doufám, že rozsudky v této demokratické zemi neurčují politici, média či dokonce "ulice", ale nezávislá justice.
"Kauza Rath" je mimořádně citlivá s určitými zvláštními okolnostmi, jedná se o politika, který byl v době zatčení neformáním lídrem levicové opozice, který např. bránil privatizaci zdravotnictví a ostrými komentáři kritizoval pravicovou vládu. Že už tehdy byl nenáviděný řadou pravicových politiků a voličů, ale i spolustraníků, některých médií, jsem si v minulosti všiml. Pozoruhodná je obrovská péče, jaké se Rathovi dostalo od orgánů činných v trestním řízení, tj. např. dlouhodobé i prostorové odposlechy, o vazbě rozhodoval místně nepříslušný soud v Ústí nad Labem, vazba byla neúměrně dlouhá, což stát prostřednictví Ministerstva spravedlnosti přiznal a vyplatil Rathovi odškodné atp. Proto by měli politici např. Zeman, Pelikán být mimořádně opatrní a do kauzy jiného politika, tím spíše před volbami, nezasahovat, jinak se vystavují nebezpečí, že budou osočeni z ovlivňování kauzy a může to být závažný argument u Ústavního či mezinárodního soudu pro Ratha a jeho obhájce, že bylo porušeno právo na spravedlivý a nezávislý proces.
Lidé by si měli uvědomit, že zdaleka nejde pouze o Ratha, ale jde o to, jestli o nevině či vině bude rozhodovat nezávislá justice nebo politice, média či dokonce "ulice"....
Pozoruhodné je, že v kauze Rath Ministerstvo spravedlnosti uznalo nezákonnost tak dlouhé vazby a to samé ministerstvo prostřednictví ministra podalo stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného. Tj. orgán, který již jednou sám přiznal selhání státu v této kauze v neprospěch obviněného se pustí do dalšího "ataku" obviněného a to v "teritoriu" nezávislé justice. Být na místě ministerstva spravedlnosti, mlčím, mlčím a mlčím.
Na závěr se zeptám, jestli měl bývalý Ústavní soudce pan Höllender pravdu, když uvedl jako údajný důvod existence sížnosti pro porušení zákona "potlesk davu"? Co myslíte, ozval se "potlesk davu"? Za sebe mohu říct, že jsem netleskal, protože není čemu.... Proč? Protože si přeji nezávislou justici. Nenechme se prosím ovlivnit emocemi, že se v této kauze jedná o z různých důvodů některými lidmi "nenáviděného" Ratha....
Odkazy na články Kauza Rath prolomila princip rovnosti http://echo24.cz/a/wzfk5/kauza-rath-prolomila-princip-rovnosti
Nejvyšší soud se v Rathově kauze zpronevěřil svému poslání http://www.reflex.cz/clanek/komentare/80000/nejvyssi-soud-se-v-rathove-kauze-zproneveril-svemu-poslani.html
