Nechápu - obyvatel vesnice je jiný člověk, než obyvatel "městské zástavby" rodinnými domky se zahradami?

Jen na okraj: když spím, tak spím. Ať řve kohout či motorkář. Spal jsem, i když nám pod okny řinčely a zvonily staré tramvaje (pokud jste je nezažil, nepochopíte).

Bydlím ve velmi malé vesnici, která má asi 45 popisných čísel. Většina strarousedlíků chová nějakou drůbež. Dvě třetiny domků dnes ale patří chalupářům z měst. Před lety si domek naproti našemu domku přes silnici koupili měšťáci. Krátce poté jsem měl s novým sousedem zhruba následující dialog:

- Vy máte kohouta ......

- Ano, to máme.

- No, on kokrhá .....

- To kohouti dělávají, zakázat mu to nemůžu.

- No, ale .....

- To víte, když jste na vesnici, tak musíte s něčím podobným počítat.

Soused si rychle zvykl, moje stará matka se později roznemohla a tak jsme nakonec přestali drůbež chovat.

Soudím, že na malých vesnicích by se kohoutím kokrháním neměl vůbec nikdo zabývat. Ve větších obcích či městech se to asi nějak omezovat může.